Roku 1840 jednoho dne z rána když lidé vyšli ze vsi aby jeli ke Kováni neb ke
Spikalům tu na rozcestí ležel stařičký žebrák mrtví. Kdo to byl a odkud pocházel nedověděli se neb při sobě žádné papíry neměl a mluvit nemohl. Toliko domění všeobecné bylo, že chtěl z blízké vsi před večerem do Krásné
vsi na nocleh dojíti na cestě jej přepadla
slabost starého věku že již do vsi dojíti nemohl
zůstal přede vsí na cestě a tam svůj život dokonal. Obec Krásná Ves vystrojila neznámé mu žebráku slušný pohřeb. Farář zdejší
Kováňský P. Karel Vinařický cizince toho do hrobu pochoval a dojímavou řeč nad mrtvolou tam učinil. Že ne vším kdy, kde a jak zemřeme. Asi po
roce postavil p. Prokop Martinec rolník Krásnoveský na
rohu svého pole kříž.
 |
| Kříž u Krásné Vsi |
U toho místa kde onen žebrák skonal na památku. Katusický učitel p.
Václ. Kulman na kamenném podstavci vyryl 1842 před a nový kříž u rozcestí posvětil opět slovutný
básník K. Vinařický vedouc tam z chrámu P z Kováně
procesí Při kterémžto slavnosti opět 1842
dojemnou řeč učinil že nevíme místo ani hodiny kdy nás Pán k sobě povolá.
Žádné komentáře:
Okomentovat