Nahoře nad nimi byly trouby (nynější “truba”) do rybníka, kterýž nad těmi těmi statky nad mostkem na nynějším panském poli Valovickém býval. Pozdějji byl rybník vypuštěn a z něho pole učiněno. Na místě bývalého rybníka dosud na jaře bývá mnoho vody.
V pozdější době, nevíme kterou válkou, vesnice zpustla a majetníci statků nepostavili tyto na svém místě, nýbrž tam, kde dnes je Sudoměř. Z oněch tří statků dělením povstalo 9 statků a 10 chalup – celá Sudoměř, mimo 18 baráčníků., kteří pole nemají.
O “Vesnici” se vypravuje: V jednom z těch tří statků byla selka v šestinedělí. Jednoho večera prosila muže, aby s ní šel ven, že se sama bojí. On ale nechtěl, posílaje ji samotnou.
Ona se bála a představovala muži své koutnictví a slabost, avšak nic to nevzpomáhalo. Muž se rozkřikl: “Ani na krk nejdu, jdi sama, čert tě vem!” Ona šla sama a více se nevrátila. Muž čekal hodnou chvíli, ale nemoha se dočkati, vyšel ven, hledal a volal ji, ale marně. Potom své nelaskavosti litoval, po ženě truchlil a děťátko dvojnásobnou láskou a péčí zahrnoval. V noci zahlédla chůva bílou postavu, ana dítě z kolébky vzala a je kojila. Byla to hospodářova žena. Když dítě napojila, položila je do kolébky a odcházela. Chůva chtěla volati, ale nemohla. Ráno to vyprávěla hospodářovi. Byl potěšen doufaje, že se mu žena ještě vrátí. Ale nepřišla více. Jen v noci chodívala a dítě své kojila. Jak tajemně přicházela, tak i mizela. Tak povstala pověst, že ona žena chodí v noci ve “Vesnici” a straší. Mnohému nahnalo bílé zjevení ve “Vesnici” strachu a ještě nedávno o té strašidelné ženě si vypravovali, že po “Vesnici” v noci chodí a pro dítě naříká.
Žádné komentáře:
Okomentovat